Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře.
Švecová, Petra ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře Anotace Bakalářská práce se zabývá reflexí kněžského celibátu, která probíhá v současné teologii a kultuře. Toto základní zaměření zasazuje do širšího rámce teologického myšlení o lidské sexualitě. Součástí práce je historický pohled, který souvisí s dnešní systematickou reflexí. Práce si všímá různých způsobů uchopení kněžské identity s ohledem na sexuální zneužívání v církvi. Popisuje teologickou reflexi celibátu a celibátní seminární formace. Všímá si důsledků a limitů jednotlivých přístupů, mj. obrazu žen v textech, které pojednávají o celibátním způsobu života. Tematizuje možnosti propojení se současnou kulturou a společenskými vědami. Klíčová slova celibát, kněžská identita, teologická reflexe celibátu v dějinách a současnosti, celibát a vztah k ženám
Význam, podoba a reforma rodiny podle T. G. Masaryka
Kaňa, Jan ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou představy o správné podobě rodiny a osvětové snahy, které měly, pokud možno co nejširší veřejnost přesvědčit, aby svůj rodinný život těmto představám přizpůsobila. Mezi základní cíle práce tak patří snaha ukázat: 1. Jaký byl obsah těchto představ. 2. Jaký byl jejich rozsah, tedy do čeho všeho si dovolili autoři těchto představ / jejich propagátoři lidem mluvit. 3. Jaké byly způsoby zmíněných osvětových snah. Na jaké skupiny obyvatel měla osvěta cílit. 4. Samotné zdůvodnění, proč tyto snahy vznikaly. V čem byly hledány nedostatky tehdejších rodin. Proč měla být rodina reformována. Práce se nezabývá tématem od jeho předpokládaného vzniku, tedy pravděpodobně od doby, kdy proběhly první pokusy rodinu a její účel definovat, ale zabývá se především obdobím od poslední čtvrtiny 19. století po druhou polovinu třicátých let 20. století. V českých zemích představuje toto období rozmach osvětových snah ve věci rodiny a taky je to období aktivního působení T. G. Masaryka, jehož názory na správnou podobu rodiny a také propagace těchto názorů, tvoří pomyslnou páteř této práce. Důraz na Masarykovo uchopení tématu je dán předpokladem, že na něm lze toto téma představit v celé své šíři. Tím samozřejmě nelze říct, že by sám obsáhl všechny představy o tom, co je správná rodina a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.